|
|
Použití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci huminových látek izolovaných z oxyhumolitu
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace frakcionace huminových látek (HL) pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě TLC, aby mohla být využitelná k fyzikálně-chemické charakterizaci získaných jednotlivých organických frakcí. Z důvodu vysokého obsahu HL v přírodní matrici oxyhumolit bylo toto oxidované hnědé uhlí zvoleno jako zdroj těchto biokoloidních sloučenin, které byly izolovány na základě mezinárodního postupu IHSS. Vzorek nativního oxyhumolitu a oxyhumolit po extrakci byl charakterizován termickými technikami jako je termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Výše zmíněné vzorky oxyhumolitu byly dále analyzovány pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, a to zejména z důvodu hlubšího pochopení jejich struktury ve smyslu organické matrice obsahující HL. Charakteristika izolovaných HL byla provedena následujícími termochemickými a spektrometrickými technikami, elementární analýzou, termogravimetrií, molekulovou absorpční spektrometrií v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací a fluorescenční spektrometrií v ustáleném stavu. K fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí byla využita metoda molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a steady-state fluorescenční spektrometrie.
|
|
|
Speciační a frakcionační analýza kovů v zemědělských půdách
Lepař, Petr ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o postupech a analytických technikách spojených se speciační analýzou a frakcionací kovů v zemědělských půdách. V první části jsou definovány základní pojmy týkající se speciace, frakcionace, půd a prvků v ní obsažených. V následujících kapitolách jsou popsány postupy shrnující odběr vzorků a jeho úpravu včetně popisu některých používaných extrakčních metod za účelem frakcionace a speciační analýzy. Poslední kapitola je věnována výčtu některých separačních technik a instrumentálních metod používaných pro účely speciace a frakcionace.
|
|
|
Plánování radioterapeutického výkonu
Slavíček, Tomáš ; Kolářová, Jana (oponent) ; Hrozek, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je uvést čtenáře do problematiky radioterapie, tedy poskytnout mu přehled základních metod a principů užívaných při léčbě onkologicky nemocných pacientů pomocí ionizujícího záření. První část práce je věnována fyzikálnímu popisu záření a způsobům jeho kvantifikace. Dále jsou zmíněny interakce záření s hmotou a účinky záření na živé buňky a tkáně. Následuje popis přístrojů užívaných při léčbě ionizujícím zářením a vysvětlení jednotlivých úkonů přípravy pacienta od lokalizace cílového místa až po vlastní ozáření. Závěrečná kapitola popisuje vytvořený program s grafickým prostředím, jež obsahuje klíčové prvky komerčních plánovacích systémů pro tvorbu ozařovacího plánu. Tento program využívá reálné CT snímky a poskytuje uživateli základní představu o tvorbě radioterapeutického plánu. Uživatel má k dispozici několik funkcí pro tvorbu a optimalizaci plánu. Výstupem programu je grafické znázornění prostorové distribuce dávky v těle pacienta.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
|
|
Frakcionace huminových kyselin izolovaných z lignitu
Moťka, Pavel ; Barančíková, Gabriela (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce je věnována studiu lignitických huminových kyselin. Literární rešerši lze rozdělit do tří částí. První odpovídá obecné charakterizaci huminových látek s užším zaměřením na huminové kyseliny. Shrnuje jejich výskyt, složení, strukturu a využití. Druhou část tvoří kompilace doposud publikovaných monografií a vědeckých článků, které se zabývají rozdělením heterogenních huminových kyselin na užší frakce se specifičtějšími vlastnostmi. Poslední část se zaměřuje na rozpustnost huminových kyselin. Podobné je i dělení experimentální části práce. K frakcionaci huminových kyselin byla použita metoda postupné frakcionace podle pH. Získané frakce byly charakterizovány zejména pomocí UV/VIS a FT-IR spektroskopie. Byl u nich stanoven obsah popela a obsah karboxylových skupin. Všechny frakce získané postupnou frakcionací a navíc některé rozpustné frakce získané přímou frakcionací byly následně zkoumány z pohledu rozpustnosti a jejich chování ve vodném prostředí. Rámcem celé diplomové práce je porovnání obou metod, tedy metody přímé frakcionace s metodou postupné frakcionace.
|
|
|
Vliv katalytického systému na strukturu E/P kopolymerů
Kolomazník, Vít ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá strukturou etylen-propylenových kopolymerů (E/P kopolymerů) vyrobených polymerací v plynné fázi. Cílem bylo zjistit vliv použitých katalyzátorů na rozložení etylenových jednotek ve výsledném materiálu. Byly studovány tři kopolymery s majoritním obsahem propylenu připravené na komerčních Zieglerových Nattových katalyzátorech s interními donory (ID) na bázi diéteru nebo ftalátu. Kopolymery byly frakcionovány na základě schopnosti krystalizovat a podle molekulové hmotnosti. U jednotlivých frakcí byl pak pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR) určen hmotnostní obsah etylenu a rozložení etylenových jednotek v kopolymerním řetězci. Pomocí dalších strukturně analytických metod bylo zjištěno, že ftalátový interní donor podporuje za určitých podmínek k tvorbě etylenových bloků, zatímco diéterový ID tuto schopnost postrádá.
|
|
|
Využití různých frakcionačních technik pro studium struktury ICP
Dostálová, Dagmar ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; Buráň,, Zdeněk (vedoucí práce)
Houževnatý kopolymer E/P (ICP) se vyrábí polymerací v plynné fázi, tato polymerace je katalyzovaná Ziegler–Nattovými katalyzátory. Tento materiál s výbornými mechanickými vlastnostmi je používán v mnoha průmyslových odvětvích, např. v automobilovém průmyslu na výrobu nárazníků aut a palubních desek. Jeho vlastnosti závisí na chemické struktuře, která byla zkoumána pomocí strukturně-analytických metod DSC, 13C NMR a GPC. Pro studium struktury byly použity vybrané vzorky ICP s různým poměrem ethylenu a propylenu v kopolymerní fázi, které byly frakcionovány pomocí preparativní TREF a extrakce rozpouštědly za účelem rozdělení materiálu na jednotlivé frakce, jejichž složení je závislé na teplotě eluce. Získané frakce i původní vzorky byly následně analyzovány výše uvedenými metodami.
|
|
|
Influence of E/P copolymer composition on impact copolymer properties
Dostálová, Dagmar ; Kučera, František (oponent) ; Buráň, Zdeněk (vedoucí práce)
Impact E/P copolymer is produced using the gas-phase polymerization, which is catalysed by Ziegler-Natta catalyst. This material, which has excellent mechanical properties, is used in many industries, for example in automotive industry to produce bumpers or instrument panels. Its properties depend on chemical structure, which was analysed using DSC, SSA, 13C NMR, ATREF and FTIR. The results were compared with the mechanical properties of the samples – flexural modulus and low-temperature Charpy impact strength. 5 different samples were used for studies, the chosen samples contain different ratio between ethylene and propylene in their copolymer phase. The samples were fractionated using o-xylene extraction to divide the material into crystalline part, composed of crystalline E/P copolymer and PP, and into amorphous phase, formed by E/P rubber. The obtained fractions and the original samples were subsequently analysed using above-mentioned methods.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě (TLC) k frakcionaci huminových látek
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo navrhnout a optimalizovat metodu frakcionace organické hmoty huminových látek (HL) pomocí tenkovrstevné chromatografie TLC. Standardy HL Pahokee Peat byly charakterizovány termochemickými a spektrometrickými technikami jako je termogravimetrie, elementární analýza, UV/Vis a infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. K fyzikálně-chemické charakterizaci organických frakcí bylo využito molekulové absorpční spektrometrie v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření a steady-state fluorescenční spektrometrie. Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluoroforů huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce odpovídající huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšší aromaticitou, střední molekulovou hmotností a v neposlední řadě i vyšším obsahem kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře. Naproti tomu organické frakce odpovídající proteinovým konstitučním jednotkám se vyznačovaly velmi nizkými hodnotami indexu humifikace, které vypovídají o mikrobiálním původu těchto organických látek během geneze HL Pahokee Peat.
|
|
|
Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek
Hrušková, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Jednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
|
host ::
RSS.